Vladimir Iljič Lenin
Vladimir Iljič Lenin (1870–1924) byl vůdcem bolševiků a prvním předsedou sovětské vlády. Pro libertariánské posouzení jeho politiky je podstatné, jak chápal meze politické moci.
Moc nevázaná zákony
V polemice Proletářská revoluce a renegát Kautský z roku 1918 Lenin definoval diktaturu takto:
„Diktatura je moc, opírající se přímo o násilí, nevázaná žádnými zákony.“
Takové pojetí neomezuje moc ochranou práv jednotlivce. Zbývá otázka, kdo určuje příslušnost k potlačované třídě a jak se člověk proti tomuto zařazení může bránit. Označení vlády za dělnickou samo neposkytuje ochranu konkrétnímu dělníkovi, který s jejími rozhodnutími nesouhlasí.
Leninovy závody a plzeňští dělníci
Bývalé Škodovy závody v Plzni nesly roku 1953 název Závody V. I. Lenina. Právě odtud vyšli dělníci při protestech proti měnové reformě. Název připomínající vůdce revoluce dělníky neuchránil před ztrátou úspor, potlačením protestu ani následnými tresty.[2]
Související články
- Plzeňské povstání (1953)
- Měnová reforma v Československu (1953)
- Socializmus
- Vladimir Iljič Lenin na Wikipedii
Reference
- ↑ V. I. Lenin, Proletářská revoluce a renegát Kautský, říjen–listopad 1918, Jak Kautský udělal z Marxe tuctového liberála, české znění v Marxistickém internetovém archivu.
- ↑ Jakub Šlouf, Justiční procesy s účastníky plzeňské revolty 1. června 1953, Paginae historiae 24/2, 2016, s. 214–216 a 221–225.
